V CERN se staví urychlovače od 50. let 20. století. Dnes zde existuje rozsáhlý systém lineárních a kruhových urychlovačů. Některé ze starších urychlovačů se stále používají v prvních fázích urychlovacího procesu, než se částice, které v nich získaly energii, pošlou dál, do větších a novějších urychlovačů.

Systém urychlovačů v CERN může urychlovat elektrony, pozitrony, protony a různé druhy iontů. Nyní popíšeme proces, při kterém se urychlovaly elektrony a pozitrony pro experimenty na LEP.

Proces začínal emisí elektronů z rozžhaveného kovového drátku (podobně jako v televizní obrazovce). Pomocí elektrického pole byly pak elektrony odvedeny do lineárního urychlovače LIL, kde se urychlily na energii 200 MeV.

Některé z elektronů byly odkloněny magnetickým polem a narážely do terčíku z těžkého kovu. V těchto srážkách vznikaly pozitrony, které se také dále urychlovaly v systému urychlovačů.

V lineárním urychlovači se pak elektrony a nově vzniklé pozitrony urychlily na energii 600 MeV, načež se částice převedly do akumulačního prstence EPA, kde se udržovaly, dokud se jich neshromáždil dostatečný počet.