Různé způsoby rozpadu W se dají rozpoznat podobným způsobem, jako v úloze s určováním rozpadových poměrů částice Z. Na rozdíl od rozpadů Z se ovšem v tomto případě nerozpadá jedna částice, nýbrž dvě. To vede k problémům, protože je obtížné rozlišit od sebe rozpadové produkty jednotlivých částic W. Například elektron z rozpadu jedné z částic W může letět stejným směrem jako částice tvořící jet z druhé částice W. V takovém případě to bude vypadat, jako by elektron byl součástí jetu, a my nebudeme mít ponětí, co se stalo s první z částic W. Abychom mohli něco s jistotou říci, potřebujeme vidět samostatný elektron, tj. signál v elektromagnetickém kalorimetru izolovaný od ostatních částic.

Obzvlášť obtížné k rozpoznání jsou rozpady tau, protože samotná částice tau se může rozpadnout na elektron nebo mion (plus neutrina). V takových případech je velmi těžké rozeznat, zda se částice tau rozpadla přímo (řekněme) na elektron, či zda rozpad proběhl přes částici tau.

V méně obtížné variantě tohoto cvičení je možné určovat jen dva typy rozpadových poměrů W, totiž hadronový a celkový leptonový (tj. pro všechny leptony bez rozlišování jejich druhů). V takovém případě se vyhneme nutnosti složitě identifikovat rozpady tau.

Nyní si můžete vybrat srážky s produkcí WW a spočítat jednotlivé druhy rozpadů. Výpočet rozpadových poměrů je dokonce jednodušší, než tomu bylo v případě rozpadů Z (neboť se zde nesetkáme s "neviditelnými" rozpady na dvě neutrina). Příslušný rozpadový poměr je jednoduše počet identifikovaných rozpadů daného typu dělený celkovým počtem analyzovaných rozpadů.

Rozpadové poměry, které jste spočítali, můžete srovnat s předpovědí standardního modelu, kterou najdete pod následujícím odkazem.