Fyzikové pátrali na LEP po srážkách (higgsovských událostech), jež lze zapsat jako

e+ + e- -> Z + H -> Z + b + anti-b.
Částice Z má mnoho různých možností, jak se rozpadat, a různé skupiny vědců pátraly po událostech s různými typy rozpadů. Skupina ze Stockholmu například pátrala po higgsovských událostech, kde by se částice Z rozpadala na pár neutrino - antineutrino.

Stockholmská skupina tedy hledala srážky s párem b - anti-b a se dvěma neutriny. Dvojice kvark - antikvark by dala vzniknou dvojici částicových jetů, zatímco neutrina nelze v detektoru zaznamenat, protože interagují jen slabou interakcí. V takové události by v celkové bilanci chyběla energie, protože její část by odnesla neutrina uniknuvší detekci.

Na samém konci nabírání dat na LEP to vypadalo, že vědci přece jen pozorují určité stopy existence Higgsovy částice, ale výsledky nebyly dostatečně přesvědčivé. Konečný závěr z pátrání po Higgsově částici v experimentech na LEP byl, že na jejich základě s určitostí víme, že hmotnost Higgsovy částice musí být větší než 114 GeV.

Experimenty na LEP skončily činnost a nyní (2004) se v CERN staví nový a výkonnější urychlovač LHC. Na tomto urychlovači se uskuteční mnoho různých experimentálních programů. Jedním z nich bude pokračovat v pátrání po Higgsově částici. Vědci věří, že s pomocí LHC bude existence Higgsovy částice s konečnou platností prokázána a bude změřena její hmotnost.