Miony (µ⁺ a µ^-) vznikají z kosmického záření, které neustále bombarduje zemskou atmosféru. Podstatnou část tohoto záření tvoří protony, při jejichž srážkách s molekulami atmosféry vznikají nové částice (nejčastěji mezony pí). Ty se dále rozpadají, mezi jiným i na miony. I miony se rychle rozpadají na další částice (e⁺, e^- a neutrina).

Doba života mionů je tak krátká (asi 2,2 mikrosekundy), že miony vytvořené kosmickým zářením ve velkých výškách by na první pohled neměly mít dost času doletět až na zemský povrch a měly by se dříve rozpadnout. Přesto se miony na povrchu země detekují, například v detektorech nazývaných mlžné komory. Lze to vysvětlit pomocí dilatace času, která je jedním z důsledků Einsteinovy speciální teorie relativity z roku 1905.