Částice (lepton) tau byla objevena v 70. letech v experimentech se srážkami částic při velmi vysokých energiích (mezi elektrony a pozitrony s energií asi 5 GeV). Tyto experimenty byly podobné experimentům na LEP v CERN. Lepton tau má podobné vlastnosti jako elektron, má však podstatně větší hmotnost (asi 3500 krát). Proto se rozpadá na jiné, lehčí částice (na další leptony nebo na jeden či několik hadronů).

Lepton tau žije velice krátce - jeho střední doba života je okolo 0,3 pikosekundy. V reakcích, k nimž docházelo v detektoru DELPHI, jsme ho proto nikdy nemohli vidět přímo. Bylo však možné detekovat částice, na něž se tau rozpadá, a tak nepřímo určit, že při dané srážce nejprve vznikl lepton tau.